pozorování myšlenek

Nějak trávím víc času vším možným než sociálními sítěmi, trochu proto, že je toho moc jiného na práci a taky trochu proto, že mi asi trochu vadí ta stylizovanost, stylizované fotky, nereálné posty, umělé polohování těl, dětí, psů, čajů, načančané domácnosti, focení hrnečků, jídel, apod...neřeknu, když to vyfotim jednou, ale mít takových fotek plnou stěnu? na druhou stranu mě ani nebaví vykukující každý prd na FB, kde je to pro změnu často hodně reálné:), já vám nevim, nějak to nechápu, asi nejsem normální, když píšu o opravdickém životě, o tom, že když jedu do města, tak si musim nejdřív v autě utřít boty mokrýma ubrouskama, o tom, že se někdy do civilizace těšim, a to se prozradim, neb blikám již za první zatáčkou na polní cestě, pozor, je to pořád v divočině, žádná auta tam nejezdí:). Nevím, jestli to lidi vůbec zajímá, nejsem žádná celebrita, co hýří články plnými mindfulness, akty s dokonalou postavou, prostě si jen tak žiju a píšu, co mě napadne....tak snad těch pár stovek přečtení článku není způsobené mylným klikem na můj profil. Popisovat na jeden odstavec, jaký používám krém (mimochodem Havlíkova apotheka má fakt dobrý) to taky není nic pro mě, ale teď na jaře to budou děti, výchova, rekonstrukce, zahrada, strava, joga, zajímavý lidi, hudba, všechno, co mě zajímá nuž.

To jsou myšlenky při středě, mimo jiné jsem se dnes na netu doslechla, že je Valentýn, takže manžel dostane pusu a děti pořádný polechtání, nevyfotim vám nastylizovaný stůl s kyticí ani srdíčky, ale třeba jednou...bůh ví.

Dnes proběhl živnostenský úřad, pani byla zlatá, udělali jsme ji pod nohama podestýlku z křupek, nefungoval výtah pro kočátek a Jonda při vstupu do budovy potřeboval ihned čůrat, aby to nemusela zažít znovu, navrhla mi, že mi v pátek papíry přinese před úřad, ať jí jen prozvonim a ona přiběhne k autu.

Mějte krásné slunečné dny.

můj pohled z kuchyně