Ženský kruh

Téma života a smrti se prolíná, mísí, je nekonečné, potlačené a všude kolem nás. Tento týden mi odešla do věčných lovišť drahá přítelkyně, tento týden má jiná přítelkyně porodila syna. Všechno si tříbím, a ještě mnohem víc se odehrává, na včerejším ženském kruhu, na louce, ve stodole, v sadu, v zahradě, doma, u ohně.

Uvědomuji si stále víc a víc, jak se mi plní, co si přeji, dokonale, takže si začínám dávám majzla na to, co si konkrétně přeji. Nejlépe si přát co nejobecněji, tahle rada mi rezonuje v hlavě z minulé soboty, ze semináře Vědomá pedagogika od vědomé:) a laskavé Ivany. Věta: "jsme dokonalí, všechny bytosti, není třeba osobního rozvoje, všechno máme uvnitř", nějak tak ji řekla na včerejším kruhu bylinková víla Linda Provoněný den, je stejně tak silná jako předchozí.

Sbíráme kontryhel, v jednu chvíli sbíráme za tklivých tonů indiánské písně pro ženy, zpívá ji indiánka Nina, se svou holčičkou Akirou na hrudi, Matce Zemi věnujeme tabák, jsme napojeny. Ve stínu protahujeme svoje fyzická těla při jogových asánách. Odpolední světlo je magické.





Ženy sběratelky se jdou projít k rybníku, žáby začaly svůj každovečerní koncert, jejich nohy hladí Matku Zemi, louka je naplněna zapadajícím sluncem. Lucka, nádherná bytost, napojená na zdroj, s naplňujícím posláním duly kruh vede... a přitom ho jakoby nevede:)

Postupně se rozcházíme, září úsměvy, smích, dojetí.



Probuzení do slunečného rána, chvíli čekám, že mě začne bolet šíleně hlava, nejdřív mi totiž nedojde, že ten dojemný, zábavný, magický včerejší den byl ve střízlivém stavu:) a že mě nic bolet nebude:)

Vše je tak, jak má být. Máma smaží kosmatice, nemoc pusa, ruka, noha přestoupila z jednoho dítěte na druhé, je nádherně, brácha dodělává saunu, děda pracuje na domečku pro děti, vylíhly se kachňátka a na srdci mě hřeje vzpomínka na včerejšek, na všechny ženy, přítelkyně, které jsou nyní mou součástí.

Hrabejte se v hlíně a sbírejte bylinky!!!:)


Komentáře

Oblíbené příspěvky