Dopis pro Ondráška

Běhám jak namydlená, lítám, uklízím, luxuju, vytírám, ještě si i s těma prckama zvládnu umýt hlavu, Bárny mi leze pod nohy, křičí, že chce do vany, ale nemůžu to tak nechat, co kdyby mě takhle někdo viděl, vim, tady v jamce to moc nehrozí....Jonda jede do školky, Bárny mi usnul venku v kočárku, utíkám domů, slavnostně rozprostírám jogamatku, zapínám nějakou online jogu, dýchám. Řekla jsem si, že se v tomto roce více zaměřím na své tělo, na péči o něj, začnu se sobě zase po třech letech trochu věnovat, neuvidíte to hned, možná nikdy, ale pro můj vnitřní pocit je to teď hodně důležitý, věřte mi. Sakra, štěká Dáša, asi kurýr, néé, je to kamarád, přijel na chvilku, je tu na pár měsíců, pak se zas vrací za oceán, jsem šťastná, že mám aspoň umytou tu hlavu, sedí, rozhlíží se a do ticha pronese "a co vlastně takhle děláš, nic viď...", pořád nad tím přemýšlím, nezačla jsem mu horečně vysvětlovat, co všechno zvládám, jak to mám naročné, zvládla jsem jen odvětit "hm, nojono:)"
A teprve dneska (pět dní poté) jsem si uvědomila, že je skvělý, když přijede nečekaná návštěva a nevidí ten běžný frmol, blázinec, děti na lince, děti pod linkou, drobky za krkem, ve spárách, rozpatlané něco na stole, na zemi, hory prádla v koupelně....že vypadám, že vlastně nic nedělám, dyť tak to má být, nemusím všem pořád něco dokazovat, a dyť sem vlastně ty lidi i jezdí proto, že tu vládně pohoda a klid, že si zbytečně nestěžujeme a nepláčeme nad věcmi, které stejně nejdou změnit:) Takže Ondrášku, jooo, nic nedělám, popíjím kávu, píšu blog, mám nohy na stole a občas si krknu😜

Včera jsme byli na výletě, za nesmírně milými lidmi s nesmírně krásným domečkem, voňavou dřevostavbou a barevnými okny. Oba jsou nadšení kuchaři, pekaři, takže se chuťové buňky poměly, láskyplné oči čisté duše nádherně rozesmály našeho nejmenšího, ach ty energie🙏



jako tenhle koláč????to byl mazec, lepší jsem asi nejedla, děkuju Marku za ten gastronomický zážitek:)



Potom kino Bába z ledu, dlouho jsem neviděla takhle opravdický, hluboce pravdivý, čirý a prostý film, doporučuji všem. A dejte si ho se všim všudy, nejlépe na maloměstě, zajděte si do smradlavého hostince na becherovku, nasát, prožít, zhodnotit a do tepla domova. Jo a taky jsme absolvovali novoroční výstup na Třemšín...tyhle tradice maj něco do sebe:)



Kluci dnes natírají garáž, my s mamčou vaříme, odpočíváme?, jdu vyndat prádlo z pračky, nanosit talíře na stůl, budeme obědvat. Přeju vám všem pohodový víkend, snad cítíte tu energii slova pohoda, klídek, no stress, relax:)
 všimněte si stejného rytmu při práci, to teletabbies s v pozadí je můj milovaný muž



Komentáře

Okomentovat

Děkuji za Vaše slova:)

Oblíbené příspěvky