Dovolenka

Je nádherný ticho, štěbetají ptáci, slunce žhne obrovskou silou, děti usnuli, popolední siesta zahájena.

Jako balení bylo hustý, hlavně, když jsem si šla ještě rychle před odletem oškrábat nohy, mořská sůl v pytlíku se mi protrhla přesně nad sbaleným otevřeným kufrem, letiště a čekání na let ale proběhlo kupodivu hladce, i ten parking jsme nakonec měli, i když jsme se zpozdili s platbou. Plavky mi nakonec půjčila Vendul po své sestře, manžel jen konstatoval něco o přílišné recyklaci, ale já odmítla na cestě na letiště vybíhat u přeplněných nákupních centrech a zpocená si zkoušet poslední modely plavek, ve kterých bych si stejně připadala jako mega almara. V letadle měl Jonda průjem a zvracel, když jsme se stewardem hledali vhodný lék a vypadly mu z lékárny nějaká lejstra o prohlášení umírající osoby, měla jsem trochu závratě, ale všechno jsme zvládli a jsme tu, na úžasnym místě poblíž Valencie, ve vile s výhledem na hory, bazénem, rozpálenou dlažbou, a příjemným stínem. Milujeme to tu.

Děti jsou skvělý, když nejsou v bazénu, jsou v moři, nahatý těla pobíhají a pokřikují a já jsem v sedmém nebi. V hlavě se mi  honí příspěvek jedné ženy z instagramu a kvituji. Píše, že dovolená s dětmi není prostě o odpočinku, o hodinovém čučení do blba, užívání si gastronomických zážitků, lití do noci, romantice a podobně, ale je o tom být máma, být jen a jen s nimi, no a v mém respektive v našem případě, je to o tom být rodina, být nekonečně dlouho spolu pohromadě. Táta, máma, kluci. Žádné: jdu nakrmit, jdu vyndat pračku, zalít, umýt, převést, dovést, nakoupit, složit, opravit, postavit, prostě jen být rodinou a užívat si jeden druhého bez přerušení.

 A ať mi říká kdo chce co chce, doma tohle prostě nejde, joo možná v bytě ještě jako jooooJ

Když chodíme s kamarádkou ráno běhat, je už les rozpálený a voňavý silice štípaj do nosu, prvních několik minut srdce buší o život, když běžíme z kopce je hlava vyčištěná, srdce ztišený, rytmus těla je rytmus Země... 

Občas dáme s mužem jogový pozice, občas víno nebo pivo, ve Valencii jsme jezdily s kamarádkou na kole, je tu pořád osvěžující vítr, takže vedra nejsou vůbec šílený a u moře je božsky. Vendul maluje, kluci se cachtají v bazéně, připravuji salát, zasloužený odpočinek a stmelení rodiny. Vamos a la playa oooooo.