Před festivalem

Je pět ráno, poslouchám, jak se otevírá brána, startuje auto, holky odjíždí, pokračují na své Europe tour. Bárny je asi po dvacáté vzhůru, v šest zvoní budík manželovi, střídáme se v posteli. Bez nočního kojení je to snad ještě horší než s nim. Vymýšlím strategie, jak si s manželem odpočinout do pátku, abychom nebyli pro všechny přijíždějící na festival jak dvě vycucané hašlerky.

Nejde mi otevřít servis24, asi tam nic nemám, nezaplatim objednávku, no dobře. Stejně co se nestihlo do teď, už do konce týdne nestihnu. Letní tábor pro mrňata, Jonda se účastní, když ho veze děda nepláče, když ho veze ráno táta, způsobí scénu jak v Národním divadle. Ztratili jsme lahvičku na pití a kšiltovku, chudínek malej. Slíbená buchta je nesladká, kyselá a květy slézu tam vypadají jak rok stará plíseň, píšu průvodkyním do školky psaní, ať ji vezmou do lesa zvířátkům.  Tématem jsou Brdské lesohrátky, takže se i docela hodí, ne?

Než stihnu zalít rostlinstvo, je už čas jít vařit nebo koupat nebo uspávat nebo aspoň trochu uklidit, rajčata a papriky jsou tak obsypaný, že padaj ke straně, volaj, ať je uvážu, slunečnice se začínaj taky podezřele klátit ze strany na stranu, kosatce u jezírka mi cíply. Vždycky odpoledne, když uspim Bárnyho, chodim kolem něj s plácačkou a mýtim nepříjemný hmyz, Bárny dělá potřebu všude jinde než na nočník, nemůžu najít zahradnické nůžky. Velikou radost mi dělá včerejší stavba bunkru ze záclon, holky díky! 

Je toho hodně, každopádně až moc roztančená energie je z toho cítit, že? Před festivalem je toho vela a nedávám to kočírovat. Tudíž přeju všem pěkné léto a nám přežití tohoto týdne, jakmile přijedou první návštěvníci vím, že se to zklidní, ale do té doby mi připadá, že jsme jako ty mouchy, lítáme z místa na místo, cukáme hlavičkama a bzučíme nervozně na všechny strany:)

cmuk