Středeční zmar

Byl to ten den, kdy se zdá, že je všechno hrozně náročný a těžký, že se to vlastně nedá zvládnout...

Na setkání v Příbrami jsem jela přes DM drogerii, abych koupila zobání, Jonda udělal v drogerii mokrou louži, chvíli jsem fakt přemýšlela, že se nepřiznám a uteču, ale slogan "zde jste člověkem" mne i přes nepříjemnou paní u kasy utvrdil, že se tu žádné potřebě nebrání...........

Na setkání maminek, které pořádá úžasná žena Lucka, btw moje dula při porodu Barnabáše, se Jonda rozhodl, že bude mít "svůj" den, takže kňourání, pláč, lepení se a lezení po mámě...chtěla jsem fotit, nedalo se.

Zabalila jsem to tam brzy a snažila se uniknout, doma to ale pokračuje, ani jedno dítě nespí, slepice hrabou na záhonu, jestřáb spořádal další slípku, bordel jak v tanku............tak kde a jak začít?.....nebo skončit?,

mno začnu kytkou, která není ani v hromadě věcí na stole vidět, uklidním se, už když ji vezmu do ruky, tyhle krásné pugety tvoří moje kamarádka a dobrá duše, ochránkyně fauny, flory, zakladatelka "kápezetky" KomPot (tj. komunitní zahrady) Miluška. Mimochodem u zrození KomPotu jsme stáli také, já a můj muž, bez dětí, tou dobou životem v Praze. Jednou týdně mi po celou sezonu nechává doručit do domu (resp. mému muži do práce) nádhernou kytici ze sezonního kvítí, žádný dovoz z dálek, žádná chemie, žádné zbytečné plýtvání energiemi (kytkyodpotoka.cz).

Zaříznu ji, naliji novou vodu a obřadně pokládám doprostřed stolu, jasně, že ten střed musím trochu rozhrnout, začnu pomalu uklízet, sem tam něco poponesu, konečně se mi daří uspat Bárnyho, je 15:30! Prý se přijede podívat tchýně s tchánem, resp. babi a děda od manžela, to slovo tchýně nezní hezky, ať je s tchýní vztah jakýkoli:), nebude uklizeno, navařeno, ale je mi to jedno, hlavně, aby ty slepice nerozhrabaly záhony a děti v noci dobře spali:)


včerejší sklizeň:)

...........a byla večeře.